V Sázavském klášteře proběhly mezigenerační workshopy

Vztahy budované v rámci rodinné konstelace jsou nejintimnější a nejintenzivnější mezigenerační vazbou, do které jedinci vstupují, avšak nejsou zdaleka jedinou. Interakce dětí a prarodičů pozitivně ovlivňuje osobní život starších lidí. Vztah seniorů k vnoučatům naplňuje jejich potřebu lásky, užitečnosti, sounáležitosti a kontaktu s druhými. Vnoučata mohou mnohdy zabránit pocitu osamělosti a izolovanosti, mohou svým prarodičům zprostředkovávat dynamicky se měnící svět a přinášejí jim pocit kontinuity jejich vlastního životního příběhu a smyslu života. Když senioři sdílejí se svými vnoučaty osobní příběh a historii, pomáhají jim tak lépe porozumět celým dějinám. Naopak vnoučatům může pomoci při plánování jejich vlastního života a při osvojování si sebejistoty, když jim prarodiče vyprávějí o tom, že i oni byli malí a čeho v dospělosti dosáhli.

Senioři s vnoučaty a garantem programu společně vyjížděli vlakem z Prahy. Na Sázavském klášteře skupinu přivítala paní Martina Štědrová – edukační pracovnice a společně započali putování historií kláštera. Děti i senioři se převlékli do roucha poutníkova a v průběhu výkladu společně plnili jednotlivé interaktivní úkoly. Druhá polovina programu nabízela výtvarnou dílnu, kde měli všichni možnost se seznámit s psaním písma Hlaholice, poznávali nejrůznější druhy bylin, ze kterých následně míchali bylinné čaje, anebo si vyzkoušeli gravírování skla diamantovým hrotem na skleničky dle předlohy. Zde byl kladem důraz na práci s jemnou motorikou, která je důležitá, jak pro vývoj dětí, tak pro seniory. Po ukončení edukačního programu se opětovně společně vraceli vlakem do svých domovů.